Dnes je 21.11.2024

Hradečná

« zpět

K nejstaršímu povědomí o vesnici …

Malá vesnice Hradečná, leží v kopcovitém terénu Bouzovské vrchoviny, asi 8 kilometrů západně od Litovle v nadmořské výšce zhruba 340 metrů nad mořem. Název obce sám, nás vede na stopu blízkého pravěkého hradiska, snad na nedalekém Třesíně. Ves je poprvé zmiňována v zemských deskách k roku 1365, kdy byla založena rodem vladyků z tvrze v Dubčanech. Tento rod, konkrétně vladykové Medvídek a Zbyněk, byl také prvními majiteli vsi samotné, stejně jako tomu bylo u sousedního Měrotína.

erb Medvídka a Zbyňka z Dubčan 1386
erb zakladatele vesnice Hradečná vladyku Medvídka z Dubčan

 

V roce 1535 byla vesnice začleněna do Haňovického panství, pod jehož správou setrvala do roku 1850, kdy v rámci reorganizace správy Moravského markrabství se vesnice stala samostatnou obcí politického a soudního okresu Litovel.

pečeť Hradečná
původní pečeť vesnice - pečetidlo z roku 1608

 

Co se týče samotného velkostatku Haňovice, jehož byla Hradečná v uvedeném období součástí, o tomto jsou listinné zmínky u Olomoucké kapituly již v roce 1131, přičemž v roce 1389 byly Haňovice jmenovány biskupským lénem. Během 15. a 16. století se v držení Haňovic vystřídalo několik majitelů, mezi nimiž byli páni ze Stříteže, z Chudobína, ze Stvolové a ze Zástřizl, odkud byl poslední majitel Bernard Prakšický. Ten pro svoje evangelické vyznání a účast na stavovském povstání v roce 1620 ztratil statek v pobělohorských konfiskacích. Haňovice s celým panstvím, tedy i obcí Hradečná jako součástí, byly v roce 1622 darovány Olomoucké kapitule za její věrnost. V pramenech se dochovaly zmínky, že v roce 1637 měla Haňovice v držení kněžna Karolína d´Austria de Contecroi, nedochovalo se ovšem jakým právem na Haňovicích „seděla“. Později se ovšem velkostatek opět dostal do držení Olomoucké kapituly. K Haňovicím krom Hradečné dále patřily i obce Kluzov, část nynější obce Luká, Měrotín, Myslechovice, Savín a Slavětín. Olomoucká kapitula prováděla správu statku, což předtím připadalo mu samému. Nad hospodářskou stránkou statku měl od roku 1679 hejtman statku Velká Bystřice, o stránku patrimonijní se staral notář kapituly. Samotný statek vedl haňovický správce. Od roku 1772 přešla správa velkostatku přímo z Olomoucké kapituly na zřízené Ředitelství kapitulních statků. Po zrušení patrimoniální správy připadly Haňovice s obcemi pod soudní okres Litovelský, jen Luká pod okres Konice. Výměra dominikálu činila před rokem 1848 u Haňovic 225 hektarů zemědělské a 512 hektarů lesní půdy.

 

Demografické ukazatele vesnice …

Nejbližší spádovou obcí byl sousední Měrotín, kam byla převážně katolická Hradečná „přifařena“ a „přiškolena“. Poštovní úřad se nacházel ve Slavětíně, četnická stanice v Bílé Lhotě.

V obecním katastru bylo v roce 1900 zhruba 191 hektarů hospodářské půdy, z toho 164 ha polí, 15 ha lesa, 4,2 ha pastvin, 3,9 ha zahrad a 3,6 ha luk. V témže roce rolníci v Hradečné chovali 127 kusů skotu, 101 vepřů a 19 koní. V roce 1950 obdělávalo 18 drobných zemědělců půdu s výměrou méně než 1 ha, 16 rolníků poté pozemky o výměře od 1 do 5 ha půdy, 3 zemědělci obdělávali pole v rozsahu 10 - 15 ha, 3 sedláci vlastnili statky o výměře 15 - 20 ha a 3 nejzámožnější sedláci hospodařili na více než 20 ha zemědělské půdy.

1910 kaple Panny Marie na návsi 2g
dobová fotografie vesnice - pohled do návsi a kapličku Panny Marie, dat. 1910

 

Počty domů a obyvatel v historii :

- rok 1710 - 5 sedláckých gruntů a 9 chalup
- rok 1790 - 18 domů a 146 obyvatel
- rok 1834 - 29 domů a 217 obyvatel
- rok 1890 - 33 domů a 251 obyvatel
- rok 1900 - 34 domů a 235 obyvatel
- rok 1930 - 48 domů a 222 obyvatel /216 Čechů a 6 cizinců/
- rok 1950 - 47 domů a 178 obyvatel

Před rokem 1918 se obyvatelé hlásili jen ke katolickému vyznání, po roce 1921 vedle nich bylo 12 příslušníků československé církve, později v roce 1930 7 příslušníků československé církve a 3 pravoslavného vyznání.

Většina obyvatel se zabývala zemědělstvím a chovem dobytka. Do roku 1891 byla ve vsi na potoku Hradečka u královské silnice sladovna. Od roku 1898, kdy bylo založeno Rolnické mlékařské družstvo, zde vznikla i rolnická družstevní mlékárna s výrobou tvarohu a vedlejších produktů. Po druhé světové válce bylo v obci založeno Zemědělské strojní družstvo, předchůdce pozdějšího Jednotného zemědělského družstva ustaveného v roce 1952 s 36 členy. V roce 1972 bylo Jednotné zemědělské družstvo v obci připojeno k JZD Doubrava v Mladči, později v Haňovicích. V obci provozoval svoji živnost kovář, v roce 1911 též kolář, malíř, obuvník a zámečník. V Hradečné byly provozovány dva hostince a několik obchodů, konkrétně v roce 1930 to byly obchody se smíšeným zbožím, dva obchody s ovocem, obchod se dřevem, hospodářskými potřebami a vejci. Ve stejném roce je v tak malé vesnici zajímavá existence pěti povoznických živností.

1910 pohlednice g

dobová pohlednice vesnice, dat. 1910

 

V roce 1913 byla v obci vybudována silnice, čímž se zlepšilo komunikační spojení s okolními obcemi. Po výstavbě železniční trati Litovel - Mladeč, se nejbližší železniční zastávkou stala Mladeč. V roce 1935 bylo zavedeno autobusové spojení z obce na Bouzov a též do Litovle. V průběhu let 1931 - 1932 byla v obci zavedena elektřina.

V roce 1908 vypukl v obci velký požár, při kterém vyhořelo pět domů včetně hospodářství a dobytka. Zvládnout a zastavit jej, se podařilo jen díky pomoci hasičů z okolních vesnic. Krátce poté v témže roce zastupitelstvo obce rozhodlo o založení sboru dobrovolných hasičů. K zakládajícímu sboru se tehdy přihlásili všichni muži. Rok po založení byla zakoupena první hasičská stříkačka v obci, později byla zbudována požární zbrojnice. Sbor dobrovolných hasičů Hradečná v obci funguje do dnešního dne a je zařazen jako jednotka požární ochrany páté kategorie.

Správa obce ...

Správu obce původně vykonával rychtář se sborem přísežných v zastoupení vrchnosti, od roku 1850 do 1945 poté volené orgány obecní samosprávy. V meziválečných letech 1919 - 1938 soupeřily o vliv v obci místní organizace strany agrární, lidové a sociálně demokratická. Po zřízení místních národních výborů, měl výbor v obci 10 členů v čele s předsedou Arnoštem Gottwaldem. Na základě výsledků v prvních poválečných volbách v květnu 1946 do Ústavodárného národního shromáždění bylo dle dohody stran Národní fronty a vládního nařízení provedeno přerozdělení mandátů v místním národních výboru, který měl 11 členů. Sedm křesel získala komunistická strana, tři strana lidová a jeden mandát získala národně socialistická strana. V čele čtyřčlenné rady zůstal dosavadní předseda Arnošt Gottwald zastupující stranu lidovou. V důsledku politických událostí únoru 1948 byl zřízen místní akční výbor Národní fronty v obci, jenž prováděl tzv. očistu veřejného a politického života od „nepřátel lidově demokratického zřízení“. Došlo tak i ke změnám v obsazení místního národního výboru, jehož předsedou byl zvolen komunista František Gottwald.

Do fungování obce i místního národního výboru zasáhla ústavní změna provedená k 1.1.1949, kdy došlo ke zrušení dosavadní Moravskoslezské země a vytvoření 19 ti krajů. Obec Hradečná se společně s politickým okresem Litovel stala součástí Olomouckého kraje. V roce 1950 byl místní národní výbor v obci rozšířen na 15 členů z nich byla volená pětičlenná rada vedená dosavadním předsedou Františkem Gottwaldem, jehož náměstkem se stal Arnošt Gottwald. Místní národní výbor v obci se rovněž podílel na postupné likvidaci soukromých živností a stal se organizátorem kolektivizace zemědělství. Z voleb v roce 1954 dle nově zavedeného volebního systému, postavenému na rovném a přímém volebním právu na dobu 3 let, vzešel devítičlenný místní národní výbor, z jehož členů byla zvolena tříčlenná rada v čele s předsedkyní J. Rosenbergovou. Ve volbách v roce 1957 byl zvolen nový místní národní výbor, nadále s devíti členy, do jehož čela byla postavena opět tříčlenná rada vedená předsedou V. Sopkem a tajemníkem A. Grézlem

Od 1. července 1960 byla v souvislosti s územně správní reformou státu obec Hradečná připojena k sousední střediskové obci Bílá Lhota a současně se zrušením politického okresu Litovel a Olomouckého kraje se stala součástí okresu Olomouc v rámci nově utvořeného Severomoravského kraje. Součástí obce Bílá Lhota je Hradečná dodnes jako místní část, avšak od roku 2000 spadá do Olomouckého kraje.

2016 Hradečná pohlednice g
novodobá pohlednice vesnice, dat. 2016

 

Dobové názvy obce Hradečná …

česky - rok 1407 - Hradečná
česky - rok 1437 - Hradečín
německy - léta 1673 - 1771 - Hradecžna
německy - rok 1720 - Hradeczny
německy - léta 1846 - 1945 - Hradetschna
německy - 1872 - Hradeschna
latinsky - léta 365 - 1437 - Hradeczna
latinsky - rok 1371 - Hradiczna
latinsky - rok 1407 - Radeczna

 

Obsáhleji se historii vesnice Hradečná věnuje web Hradečské paměti www.gotiskovo.webnode.cz.
Sbírka fotografií k tématu vesnice je k dispozici na webu www.gotiskovo.rajce.idnes.cz.

Informace poskytl Jirka Gottvald ml., kronikář dobrovolných hasičů Hradečná.

Hradečná

Části obce Bílá Lhota: Bílá Lhota Červená Lhota Hrabí Hradečná Měník Pateřín Řimice

Kontakt

Tel/fax: 585 34 00 78
E-mai: obec@bilalhota.cz

administrace